Povinností každé obce je vést svou kroniku. Zápisy v těchto knihách jsou důležitým pramenem a svědectvím o minulosti každé obce. Kromě kroniky obce mají Vracovice i kroniku školní a sboru dobrovolných hasičů.
Obecní kronika byla založena v roce 1923. Prvním kronikářem se stal Antonín Brázda, správce školy ve Vracovicích. Během nacistické okupace musela být uložena u Okresního úřadu ve Vlašimi, jelikož se v jejím psaní nesmělo pokračovat. Po skončení druhé světové války se Antonín Brázda odstěhoval. Dalším kronikářem se stal Jan Nepraš.
Zde se postupně dozvíte různé zajímavosti z historie naší obce, tak jak vzpomínají pamětníci.
Cesta do Kondrace se dříve nazývala Úmrčí cesta, jelikož se v Kondraci na hřbitově u kostela pochovávali zesnulí občané Vracovic a po této cestě chodíval smuteční průvod. Takto se to dělo do roku 1967, kdy byl otevřen nově vybudovaný hřbitov ve Vracovicích. Posledním vracovským občanem, který byl uložen v Kondraci byl Josef Uhlíř, prvním pochovaným zesnulým ...
První písemný doklad o Vracovicích je z roku 1318, kdy pan Hynek z Vlašimi pohnal k soudu kvůli učiněným škodám ve Vracovicích Zdislava a Vaňka z Malovid. Již tehdy patřily Vracovice pod panství Vlašimské. Další tzv. statky kmetcí získal Mikuláš Trčka z Lípy od synů Janka z Chotěmic a od Johanky z Libošovic. Tento majetek pak postupně přecházel při prodejích na další Vlašimské šlechtice. Za války třicetileté kdy tudy táhli Švédové, byl kraj jimi značně zpustošen. Tak v roce 1665 bylo ve Vracovicích 22 statků osidlených a 4 pusté. Roku 1662 zanechal sedlák Jakub Šindelář svůj statek v Čátrovicích pustý a usadil se ve Vracovicích. Vrchnost statek přejala za 60 kop a zřídila z něj dvůr. Další osudy tohoto dvora nejsou známy, až do roku 1764, kdy jej koupil Karel Josef kníže Auersperk od hraběte Starhemberka ...